Cenu literární kritiky za rok 2025 získali Petr Borkovec, za prózu Nějaká Cécile a jiné, s Alešem Kauerem, oceněným za básnickou sbírku Lebka hoří neonovým snem. Vybrala je dvacetičlenná kolegia literárních kritiků na základě nominací odborných porot. Laureáti…
Články
Nominace na prózu 2025: Petr Borkovec: Nějaká Cécile a jiné
Nějaká Cécile a jiné je kniha, jež není lehká; nečte se primárně pro příběh ani pro sdělení, ale pro zkušenost. Nutí čtenáře sdílet stav pozorování se zavřenýma očima – stav, v němž se svět otevírá, ale nikdy se zcela nevyjasní.
V nejnovější sbírce krátkých próz zůstává Petr Borkovec v něčem konzistentní ve své poetice,…
Nominace na prózu 2025: Dora Kaprálová - Mariborská hypnóza
„Neptejte se mě, jak je to možné, prostě jsem to viděla,“ píše Dora Kaprálová na závěrečných stranách knihy Mariborská hypnóza. Věta je pro literátku usazenou v Berlíně v lecčem příznačná. Minimálně od sbírky textů Ostrovy konstruuje literární prostory, které snad vycházejí z reálných základů, ale jsou…
Nominace na prózu 2025: Josef Pánek - Portrét vědce v systému postindustriální společnosti
Zatímco většina úspěšných českých prozaiků jde cestou opakování postupů a schémat, jež je dovedly k úspěchu, dokud to zabírá, Josef Pánek je zajímavý už tím, že člověk nikdy neví, co kdy dostane.
Po průlomovém románu Láska v době globálních klimatických změn (2017), odměněném Magnesií Literou a hojně překládaném,…
Anotace poroty k vybraných prózám - Šestá debata CLK v Liberci 4. prosince 2025
Eli Beneš: Všechno bude super: Zpráva o konci éry (Argo)
Krize středního věku; cesta pětačtyřicetiletého muže z nefunkční rodiny do náručí mladé milenky; práce v korporátu; umělá intelgince, která hrozí nahradit kreativní lidskou práci; román o tom, jak píšu román. Z těchto konvenčních, ale vděčných ingrediencí vystavěl Eli Beneš…
Anotace a krátké komentáře k vybraným sbírkám - Pátá debata CLK 3. prosince 2025 v Ostravě
Tomáš Gabriel: Venkovní stání (Dusot)
Když se řekne, že je to kniha o autech, bude to myslím pravda jen zčásti. Je taky o řečových a myšlenkových figurách, klišé a způsobech jednání, které soužití člověka – u Gabriela teda typicky, i když nikoli výhradně, muže – a motorového vozidla podněcuje i způsobuje. A možná ta kniha o tomhle…
V srdci poštolku
Když francouzský filozof Jean Paul Sartre zahlédl z kavárny živý strom, otáčel se k němu zády. V přírodě nenacházel potěchu, naopak — cítil odpor. Neskrývala v sobě tajemnost, ale jen perverzní zneklidnění. Nevraživý vztah k přírodě Sartre demonstroval v praxi, když dával přednost konzervám před čerstvě připraveným jídlem.
Ne tak…
…a především okno
„Prastarý nápěv jako zimní voda / voda po deštích temná a tyrkysová.“ Básnická skladba Kláry Krásenské vtáhne čtenáře hned prvními řádky do svého proudu. Rytmické plynutí a rozlévání veršů, důraz na hudebnost slova, opakování či náhlé přehoupnutí se ke zcela novému tématu. I básnířčina obraznost, někdy jasná, klidná a průhledná, jindy temně…
Básník, který skládá zbraně, aby mohl vystřelit
„Básník, nasazuje-li skutečně i dásně a pánevní kost za onu rozvratnou hru, se dostává do pásma obrovského napětí a je nucen vložit do pokusu celou svou osobnost,“ prohlašoval básník Jaromír Typlt ve svém nejznámějším manifestu Rozžhavená kra z roku 1993. Citovaný výrok uvozuje autorovo celoživotní básnické napření. To se vždy přibližovalo…
Vykřičený román Josefa Pánka
„Veškerá porušení pravopisných, slovosledných či jiných pravidel vycházejí z povahy textu, odrážejí rytmické a významové plynutí řeči, soustavné vybočování hlavní postavy z konvenčnosti pravidel nejen jazyka, ale čehokoli, jsou záměrná a vědomá.“ Taková věta na začátku románu působí vcelku výstředně a člověka napadnou dvě věci. Zaprvé že jsou…